Historie vodního lyžování
Ve světě
Vodní lyžování se vyvinulo teprve s konstrukcí rychlejších motorových člunů ve 20. letech minulého století.
Předchůdcem vodních lyží byl tzv. akvaplán – v podstatě širší vpředu vzhůru ohnuté prkno, připoutané a vláčené člunem, na němž lyžař stál oběma nohama vedle sebe, držel se jakýchsi opratí a směr jízdy měnil zatížením jedné nebo druhé nohy. Akvaplán byl populární krátce po 1. světové válce hlavně v USA, ve Francii a ve Švýcarsku.
První lyže byly zkonstruovány v roce 1925. V roce 1939 byla založena Americká asociace vodního lyžování. Prvním prezidentem asociace byl Dán B. Hains, který založil poté i světovou federaci. Díky 2. světové válce byly plány na založení světové unie pozastaveny a uskutečnily se až v roce 1946 založením Mezinárodní unie vodního lyžování.
Počátky vodního lyžování u nás směřují k hraběti Lobkovici do období mezi dvěma světovými válkami. Jaroslav Malík, který byl průkopníkem vodního lyžování na Máchově jezeře, přivezl jako první do Československa vodní lyže zahraniční výroby z Austrálie. V dalších letech počet zájemců stoupal a v roce 1962 byl založen první samostatný oddíl vodního lyžování – TJ Spofa Praha.
V roce 1967 byla ustanovena samostatná komise vodního lyžování a dva roky poté Český a Slovenský svaz vodního lyžování a předsedou se stal Jaroslav Malík. Členem Světové unie vodního lyžování se Československo stalo v roce 1968.
První mistrovství ČSSR se pořádalo v roce 1967 na Slovensku a od té doby se koná každý rok.